Blogger Widgets

Stránky

pátek 13. července 2012

4 dlouhé dny bez netu~

Aloha~
Ano, další idiot, co si založí deníčkovej blog a nic na něj nepřidá. Mhm.. jo, ale to ten idiot nevěděl, že jeho rodičákové reklamují internet.. super no.. mohli něco říct, že jo? Je to strašně krásnej pocit, probudit se, protáhnout se a zvednou výko laptopu, zadáte heslo, čekáte až to naskočí, zapnete internet a ukáže se vám krásnej nápis 'Stránka nenalezena' v doufání chyby čtete stránku pořád dokola, mačkáte F5 a naštvaně odcházíte vyzpovídat rodiče, ty vám s úsměvem na tváři oznámí, že dali internet reklamovat. Krásnej pocit.
Chození po bytě, koukání na seriály, vaření z nudy, procházky s milovanou sestrou, focení blbostí a hlavně sebe - tím vším sem poslední čtyři dny krátila svůj čas. Já, člověk, který neumí ukrojit ani chleba, začal vařit, vážně vtipnej pohled na mě, chtěla bych se vidět. Já, člověk, který nesnáší svou sestru, jí vzal na procházku do parku a na hřiště. Já, člověk, co žije internetem, nemá do čeho píchnout.
Dobře, možná se tomu nedá říkat vaření, ale co uděláte, když máte doma hladový krky, že? Toasty vždycky pomůžou ;)

Fotka se sestrou z procházky, krásný falešný úsměv.. nádherný odrosty :'D
Ještě jedna procháázková.. mhmh... odrosty jak sviňa.. ááno.. miluju odrosty. Jsem divná? Před půl rokem jsem si nechala ostříhat vlasy, měla jsem je dlouhé do půly zad a nechala si je ostříhat pod uši. Nemyslím si, že jsem divná, když mám radost z každýho malýho odrostu, který mi ukáže o kolik mi už vlasy ráčily vyrůst.
Mhm.. lakování nehtů, nějaká nová móda či co. Nikdy mě to nebralo, nikdy mě to nebavilo. Ale teď? Dokázala bych si s tím hrát hodiny. Moje vlaječkové :'D

Včera večer mi zavolala sestřenka, jestli bych jí nepohlídala přes noc tříletého syna, jelikož vypíchnul oko jejímu ročnímu synátorovi. Já, jakož zkušená chůva těch hyperakťáků jsem se vydala do terénu. Zlatíčko moje strašně natelký očičko. Pořád plakal, vrátili se domu v jednu ráno, nenechal si to vyšetřit, jak se dalo čekat. V osm ráno mi skočil na hlavu ten tříletý hyperakťák a se slovy 'Vstávej ty pinďoule' mě probudil. Nějak mě to nemrzelo, nebyla jsem ani naštvaná, jelikož jsem měla namířeno na nákupy.
Spící tříletý hyperakťák. Netušíte jak je těžké čekat na ten zázrak, až usne! A to i ze spaní do vás kope a vysmívá se vám, co jste za 'pinďouly'.
Taky jedna nákupní. Jsem ráda, že ze mě nejde vidět všechno, že jsem se schovala za ten plnej nákupní košík. Ale kdo se pozorně dívá, dokáže vystopovat crocsy, které mám v deštivém počasí na sobě a taky super rukavice - čorknuté v globusu - které ukazují, jak podporuji lidi, kteří se bojí bakterií. Ano, bohužel i tohle byl můj nápad. Akce focení téhle fotografie, aby vás nikdo neviděl, v pátek po výplatě v narvaném globusu? Téměř nulová, ale maminka se nezdráhala a dežotní dcerce vyhověla. Beztak neměla co na práci, co taky, že, v obchodě :'D Celkem jsem zvědavá, co mi ještě pátek třináctého ukáže a co si pro mě připravil, tímto přeji všem Markétkám všechno nejlepší k svátku a snad se ještě uvidíme,
   Vaše ~

Žádné komentáře:

Okomentovat