Blogger Widgets

Stránky

pondělí 10. září 2012

10. 9. po dlouhé době dlouhý den.

Ráno bylo stejné, jako každé jiné. Ve škole jsme začínali dějepisem a já na chodbě potkala naší třídní, takže je konečně ve škole. Přivítala se s námi a pustili jsme se do hodiny. Potom řekla, že doufá, že jsme si nevyhodili staré sešity, že si prý napíšeme písemku. Super. Fajne. Kůl.
Celý den nějak ubíhal - neubíhal a bylo to celkem fajne. Přišla hodina fyziky. Ještě před hodinou jsem děsně mlela až mi Kíra řekla větu, která mě zaskočila "už nemluv". Dobře dobře, zapřísáhla jsem se, že celých 45 minut nepromluvím ani slovo. Učitelka vešla, hodina probíhala v klidu, Kíra mě nutila promluvit a já jí pouze psala do sešitu to, co si myslím. V 34 minutě učitelka řekla slovo "molekulkách" chytla sem výtlem a slovo po ní opakuji. Kíra cití pocit vítězství, že jsem promluvila, ale rázem jí dochází na co při hodinách fyziky myslím. Smějeme se do konce hodiny. O francouzštinu, úplně nepřipravená, dostávám svou první známku, trojku. Ale škola není zajímavá, tak proč o ní psát?
 Stojím venku s Déňou na lavičce a telefonuju s mamkou, prší u nás a tak čekám, kdy to přejde, abych mohla jít na poštu, ona mi oznamuje, že u ní v práci je pařák a svítí sluníčko. Otáčím se a začnu pištět, nechápavá matka na mě začne řvát, co mi jeblo a já stále pištím a koukám na toho super pavouka, který si k obídku dopřává mouchu. Foceno sice mobilem, ale i tak nahání hrůzu. Fuj, už nikdy!

Začíná nehorázně pršet. S Denisou nás nenapadá nic jiného, než jít v tom dešti ven. Schválně - neschválně vymetávám každou louži a směju se se slunečními brýli na očích.
Nakonec ležíme na hřišti a je nám nehorázná zima, posloucháme písničky, hrajeme karty a říkáme krávoviny.


Nějak se přesouváme k nám domů a najednou začnou padat kroupy, samozřejmě to hned fotím, ségra nás zavírá na balkon a my se stále tlemíme a chytáme kroupy do rukou, celkem super kousky ledu! :D
Když se vracím domů, ve schránce nacházím obálku s mým jménem. Aha, odkaď to je? Brno.. wtf? Otevřu to a tam vzorky, váu, celkem fajn, už jsem ani nedoufala, že něco přijde, když jsem si to objednávala začátkem června. hhttp://www.blue-cap.cz/ 
I tak jsem za něj ráda a hned to musím vyzkoušet. Teď tu dojídám kinder vajíčko a skládám jakési porshe, které jsem měla uvnitř a nějak usínám. Už mám všechno hotové a zítra mě čeká oblíbený den, úterok.
Vaše
milující
Em.



Žádné komentáře:

Okomentovat