Dnešek?
Ráno? Nechtělo se mi vstávat.
Otec na mě řve v půl sedmé ať vylezu z postele vylézám až v 6:50. Fajne, mám 20 minut na obléknutí, hygieny, probuzení ségry a ostatních věcí.
Probouzím ségru, jdu si pro ranní dávku tabletky. Oblíkám se a zpívám si divné songy. Pereme se o koupelnu, nakonec jdu jako druhá, tlačí mě čas. Nestíhám si ani rozbalit můj nový, kupodivu žlutý, kartáček a tak sahám po starém. Poprvé v životě dělám v koupelně dvě věci najednou - si čistím zuby a druhou rukou nanáším řasenku. I see.
Autobus stíhám nakonec fajne.
Utíkám přes město, nesnáším když má Kíra zpoždění, oh, ona si to kráčí v podpatcích I see.
Fajne. Škola?
Ani mi nemluv. Celý den koukat jinam, aby tě na žádný zkoušení nevyvolala? Fajne!
Zmíňila jsem jedničku z matiky? Á, ona měla písemku za jedna. I see.
Odpolko se ze školy vydávám naprosto opačným směrem. Zbývá mi 20 minut do odjezdu busu, ale já si du doprovodit Kíru. I see.Po cestě volám ségře, ta už je na busáku, I see, chci přejít silnicu, rozhlídnu se doprava, doleva, doprava, wait, kdo to byl vlevo? Přejíždí auto, omámeně koukám na levo.
"Ááááá.. MC Banty, čáu, nevíš v kolik mi to jede?" "Eh, ahoj, em.. er.. no.. nvm" I see.
Čekáme spolu na bus a já féjpálmuju nad svou sestrou, která, no, dejme tomu mě vůbec neztrapňuje. I see.Můj bus přijíždí dřív, čáu I see.
Přijíždím domů, matka dělá něco se špajzem. WTF? o.o rozhodnu se jí pomoct, nedá mi to a zapínám fejs. Píše mi Déňa, jestli dem ven, né nejdem, musim si opsat sešity.
Beru k ruce prográmko a opíšu ho, udělám úkol a následně ho házím na twitter, I see. V. mi odepisuje s úplně jiným algoritmem, I see.
Konečně padám ven, chci si s sebou vzít Járu, ale ten chce jít jedině s mou ségrou I see. Nemá mě rád? I see.
Dostávám prachy a utíkám do krámu. Po deseti minutách rozhodování, sahám po česnekovejch brambůrkách. Ještě včera mě pálela držka a neska nový? I see.
Jdeme ven, potkávám ségřino ghetto. Zdravím Járu a Jíru. Dostává se mi "pápá" od Jíry a fakáč od Járy, co se dá dělat. Sedáme si ke "kinu". Když už mi zamává asi páté auto nedá mi to. "Hele Dý? Nepudem rači ke kostelu? Tady nás všichni viděj" I see.
Sedáme ke kostelu, rozbalím brambůrky, během pár minut se rozkládají v našich žaludkách. "Nějak mě pálí jazulda" "Em, vyplázni na mě jazyk" *mlééé* "Ty pýčo! Nemáš náhodou alergii na česnek?" "O.o co? ne, nejsem na nic, snad" "máš vosypanej jazyk" I see.
Jdeme dolů, zpívám si, scházím asi 7 schodů, tancuju, zakopávám, letím, ve vzduchu cítím, že dopadnu na schody a tak si povyskočím (nemám páru, jak). Dopadávám držkou na zem, taška přilítne přede mě a Déňa? Nejdřív se zeptá, jestli sem OK. Pak to nevydrží a směje se. Já se tlemím, ale nejde mě slyšet. Mám dost. I see.
Jdeme dolů, položim si hlavu na stůl, začne mi do ní mlátit a já mám obouchanou hlavu as pyča.
Přicházím domů. Nevím, co se děje. Všude kolem lítá negativní energie, nevím proč, ale nic to semnou nedělá. Zní to divně, ale zítra se mi tam nechce, i když máme v pho rozvrh.
Prostě ne..
nepodrážděná,
unavená,
Em.
Žádné komentáře:
Okomentovat