Blogger Widgets

Stránky

pátek 7. září 2012

7. 9. konečně pátek.

Ráno začíná fakt strašně, odkrývám se a umírám zimou, ale je pátek a nechci nic měnit, proto vycházím ve tříčtverečních kalhotech a mikině. Jo, venku mrznu, ale co mám dělat.
Ve škole jde všechno hladce, dokaď nemáme biologii. Píšu si zápisky a pomalu usínám. Napíšu chybu, otočím svou chytrou propisku a ugumuji kousek slova, kousky gumy odfukuji pryč. Ovšem z pusy mi rázem vypadává žvýkačka, reflexem jí ihned zvedám do pusy a začínám se smát, Kirina na mě udiveně civí a myslí si, že mi vypad zub, dostávám ještě větší výtlem, začínám smíchy brečet, snažím se neprozdrazradit se, skláním se k sešitu, slzy mi tečou a stále se směju. Řasenku ani neřeším, bojím se zvednout hlavu a stále se směju. Po deseti minutách se házím do klidu. O dějepis? Spartakovo znásilněníčko? Mám toho profesora ráda!:D
Celý den si jí zpívám^^ :3

Odpoledne máme dvě hodiny tělocviku, ovšem jsme jen poučeni o bezpečnosti a koukáme do tělocvičny, potom jsme propuštěni domu. Mám hodinu do příjezdu autobusu, jdu se s Kírou projít, jdu jí doprovodit domů. Přichází mi smska od mamky, že tam jedou, jestli už sem skončila. Setkávám se s nimi u Penny a jde se nakupovat :3 Nabíráme každou věc, která se nám dostane do ruky, s tátou se všemu smějeme a za chvílu už košík neunáším a předávám volant octovi. 

Přijíždím domů dělám si rychlý oběd, popadám krepovačku a mazám ven. Jdeme k Déňe domů, kde koukám na jejich postarší foťák, trošičku mi kapou sliny a poté jí jdu nakrepovat palicu. Závidím jí ty její kilometrové vlásy a po hodině vycházíme ven. 
Po uvážení jdeme do parku, chceme se jít konečně zeptat kastelána na brigádu. Otevíráme dvířka s nápisem zákaz vstupu, v naději, že nás nikdo neuvidí. Ovšem, uvidíme mladého kluka, asi syna kastelána?, a schováme se za válník, přichází k nám pejsek, začne na nás skákat a mladý kluk ho volá jménem. "Hledáte někoho?" "Pana kastelána" "Tak to jsem já" čelist mi padá až ke kolenům, jak může tak mladý, hezký kluk být kastelánem? :D
Domů dorážím až ve 21:20 a podle skypu zjišťuji, že jsem byla přesně 24 hodin bez počítače, jsem kupodivu v klidu, akorát mi chybí ona.
Teď tu sedím u Davida, občas se leknu ségry, která mluví ze spaní a usínám.
Em.

Žádné komentáře:

Okomentovat